Jdi na obsah Jdi na menu
 


Čerťáky 2011

6. 9. 2011

Pátek :

Přesun na vodácké Lipno nám mírně komplikují objíždky v Jižních Čechách. Na parking pod hrází, se ale dostáváme včas a okamžitě přesouváme auta na Prokopa. Je nás tady víc než vloni. Jackey,Vorel, Mára, Tom a Míra. Ještě se na nás nalepila Dráža Plašilová a drží se velmi důkladně. V 14,00 se zvedá stavidlo a voda je vpuštěna do koryta. S tím se i údolím rozlévá podivný ozón, který nás zase překvapí, stejně jako každý rok. Doufáme, že čas to vylepší. Ještě je třeba počkat a nechat natéci vodu. Jdeme na to a tradiční obrázek - o peřeje je velký zájem. Opravdu velký.Naše ježdění probíhá podle tradičního scénáře. Lodě vyvážíme, ale chodíme pěšky. Po poslední jízdě ještě nachystáme raft a chceme si to sjet až pod Čerťáky. Nestíháme vodu a jedeme na hodně pokleslém stavu. Na Železňáku již silně pociťujeme unik tlaku vzduchu z levé vnější komory. Pod Prokopem ale zjišťujeme katastrofu. Buřt je rozlepenej zevnitř ve spoji a vzduch uniká přes odtokový otvor ve dně. Nezalepitelný. Co teď. Mobilem sháníme náhradu, nebo pomoc. Po chvilce to vypadá trochu reálně v půjčovně Petra Putzera ve Vyšáku. Raft pro komerční účely je k mání, ale pro půjčování upravený a tak je na závodění trochu nevhodný. Hlavně podlepení protismykovou gumou je katastrofa, po kamenech neklouže. Díky dalšímu jednání a vstřícnosti raftařů z Kaplice, se nakonec podaří zajistit to správné plavidlo. Můžeme vyrazit do restaurace. Na parkingu se objevil i Endy s lodí, ale nevykazuje žádné znaky, že by se chtěl k naší grupě přidat, přesto že je k tomu vyzíván. Večer se k nám ještě přidává Gábi, která celkem překvapivě dorazila taky na Šumavu.

Sobota :

Domluvený čas 8,00 hod. u Pavla Putzera, v Dolním Dvořišti proti kostelu, plníme naprosto přesně. Jedeme si pro člun do Kaplice. Vše proběhne velmi dobře a na devátou jsme v Loučovicích. Tady jsou již všichni. Foukneme plavidlo a jdeme na tréninkovku. Přes mírné chyby se jízda jeví velmi dobře a můžeme v klidu nastoupit na polední závod. Sestava je Mára Doležal, Jirka Benhák, Petr Tomek a Míra Krechler. Letos je startovka rozšířená o mezinárodní účast. Celkem šest zemí se účastní závodu R4. Domácí CZ, Slovensko, Itálie, Německo, Holandsko a Maďarsko. Na výsledcích se projevila znalost tratě a nikdo z cizinců se významně neprosadil. Naše jízda je málem poznamenaná pozdním nájezdem do pravé poloviny Loučovické kaskády, na poslední chvíli to urveme před rizikem hodin. Následný přejezd doleva taky nic moc. Potom ale dobrý, vrata zkušeně, následující kaskáda i Škvíra je dobrá. Schody nejsou úplně přesný ale nikde se nezasekneme. Následující peřeje jsou zase s mírnýma chybama a raft nám trochu tendenci utíkat doprava. Dost tím prořídíme. Celkový dojem v cíli je mírně rozpačitý, ale z výsledků je jasné, že to byl stabilní a slušný výkon, 9.místo. Hned jedeme nahoru a prohazujeme sestavu. Na háčky si sednou Jackey a Tom. To asi nebylo úplně ideální a chtělo to prohodit křížem. Nový jezdci, ačkoli zkušení a vodácky protřelý, to vepředu moc neznají a taky tam obvykle nejezdí. To se ukázalo ve „Vratech“. Taneček, který následně čtveřice předvedla, byl toho asi důkazem. Vše se pak ale srovnalo. Jedeme ještě dvakrát a zajímavá situace se odehrála při poslední jízdě, když do řečiště spadl strom. Bylo to přímo v nájezdu do Škvíry a před námi se to najednou objevilo, bez možnosti zvážit situaci. Tak to prorážíme o další větev. Naštěstí ty jsou tenké a křehké. To již přišla na Šumavu avizovaná tlaková níže a nastartovala déšť. My chceme ještě vidět sjezdaře. Tentokrát volíme na pokoukání úsek „Železňáku“. Sjezdařů moc není. To je naše štěstí, protože déšť sílí a chlad se zintenzivňuje. Když jsme již dostatečně promoklí a zmrzlí tak se přemisťujeme do blízké restaurace. Naštěstí se chytáme a úkolem je vydržet zde co nejdéle. Později fronta odejde a když se objeví i hvězdy vylepšuje se i psychika. Je silně chladno.

Neděle :

Dopoledne chceme věnovat Čerťákům. Nějak se nezdařila domluva s Jirkou a tak na poslední chvíli lanaříme Toma. Počasí je přijatelný a tak chladivý obklad těla pomocí provoněné, vlhké moiry a podobně příjemného neoprénu není šokující. Slunce se na nás taky ukáže, takže můžeme jít na zdolávání peřejí Čerťáků pod Loučovicema. Jedeme třikrát, přičemž levá strana alternuje. Hned první jízdu jsme v oblasti „Schodů“, přesněji tzv. „Vyhýbky“, podcenili a s velkou ležérností všech přítomných si trochu zavařili. Za kamen se nedostáváme,kecneme na nej a po hodinách si to zkusíme polevu. Vše provedeno s poklidem a ve výletním tempu. Tímto stylem se nám rozhodně podaří si na Čerťákách jednou zaplavat. Rozhodující místa je potřeba pohlídat a dát tomu to, co tomu patří. Dole si to samozřejmě řekneme a druhá jízda je již lepší. Po třetím sjetí jedeme vrátit půjčené plavidlo do Vyšáku. Tady v družné pohodě nám Petr Putzer nabízí pomoc i s odpočtem DPH za opravu raftu. Ještě že jsou u vody vztahy, konkurenčním prostředím, tak málo zasažené. To je již poledne a pod přehradou vrcholí boje slalomářů ve finálových jízdách. Skvělé pokoukání, ta lehkost a preciznost provedení. Boj deblů o poslední nominační místo je pak jasným vrcholem. Tím to pro nás letos pod Lipnem končí a můžeme valit směr Jihlava.

Míra

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA