Jdi na obsah Jdi na menu
 


Červnové kajakování

12. 6. 2015

3.-7.6. 2015 Ledovcové řeky Tirol a Engadinu

Jak  jsem obdržel od Toma, tak předkládám.  Míra

 

středa 3.7. Odjezd šnekovým parádním Volkswagenem s vlekem ve složení:

Šnek, Monika, Michal, Marek, Tom v 19.30. Příjezd do Landecku cca ve 4 ráno.

čtvrtek 4.7. Zalehneme na podivné loučce u hřmící řeky Sanna přímo ve městě u Sport kempu nekempu. Po ránu se probereme, zaplatíme 8éček za spaní pod ořechem a vyrazíme na obhlídku řeky, hlavně klíčový místa „Pianser Schwall“ přímo v krásné obci Pians a Schiefe Eck v zatáčce u dřevěné lávky hned pod silničním mostem. Vypadá to obojí dost hustě. Zajedeme po šterkové cestě na nasedačku na levým břehu pod hradem Wiesberg, pár set m pod soutokem Rossany a Trissany. Za stavu 268cm = 65m3 (245cm = 40m3 je HW) vyrážíme na vodu mimo Moniky, která řídí, fotí a zachraňuje. Řeka má slušnej tah. Po necelým kilometru na Schife Ecku zaplave Michal, podaří se nám ho vylovit i s lodí, pádlem a naraženým zápěstím poměrně brzo. Dál jedeme ve třech. Následuje ještě pěkná šluchtička s vlnama a velikým vracákem, kde se sešikujeme na Pianser Schwall. Prosmažíme ho bez ztráty bodu zprava doleva mezi několika šutrama, za kterýma číhají pěkný jámy. Do jedné zapadne Mára, ale vybojuje to ven. Peřej se stáčí doleva a končí úzkým průjezdem mezi skálou a skalním blokem. Dál už je to lehčí pohoupaná na vlnách. Vysedáme v Landeku kousek před soutokem u mostu a cyklostezky nad nějakým zřejmě sjízdným slajdem. Po malé pauze jedeme znovu, opět ve třech a tentokrát nám to jde líp, vody je podobně možná o chlup míň. Končíme hned za mostem u Sport kempu, líp se tam leze z vody.

Po obědě na nasedačce jedeme na průzkum Rossany, kde teče „jen“ cca polovina průtoku Sanny, Hned nad soutokem je Wolf Schlucht, který začíná i končí prudkým pětkovým šutrovištěm, část vody asi bere elektrárna. Střední část by asi šla jet, aspoň to ze silnice tak vypadá. Každopádně začátek je pětkou zavánějící nářez, do kterého se nám kromě Šneka nechce. Jedeme lehčí pasáž řeky ze St. Antonu, tak www II – IV- s pěkným okolím kromě Moniky všichni a OK. Končíme v bouřce nad jezem pod žel. mostem ve vsi Firsch. Nocujeme na nasedačce s ohýnkem a plachtou proti dešti. Večerní výlet na hrad.

pátek 5.7. Ranní sjezd Sanny do třetice za stavu 276cm cca 75m3. 10cm navíc je znát už při pokusu o traverz proudu do vracáku na protějším břehu. Sjezd dobře dopadne, je to silnej zážitek,  Pianser Schwall už je maso, i když dáváme ideální lajnu. Na chytání se za kameny není ani pomyšlení.

Přejíždíme na horní Inn do Engadinu. Očekáváme menší vodu, a chystáme se na „Scuol Strecke“, tam je ale na vstupních peřejích tolik vody, že to odložíme a vrátíme se níž do kempu Sur En, odkud po pozdním obědě vyrazíme za deště všichni společně na lehčí plavbu do Martiny. Šnek s Mončou svezou auto a vrátí se busem. Za stavu cca 100m3 (150m3 HW) vyrazíme na úsek, kde jsme před pár lety drhli o dno. Je to zase spousta vody, ale řeka je široká, není těžká, občas vracák, pohoupání. Až za štěrkovnou začnou zase slušný vlny a zalitý balvany, Michal plave, ale naštěstí se s dopomocí dostane hned pod peřejí i s lodí na břeh a odvážně pokračuje. O kus dál je ještě jedno výživnější místo u skály s lávkou a ještě jedno před koncem. Na noc zajedeme ke stolečku nad Scuol  (po prohlídce města), kde u ohýnku a pod širákem v pohodě přebivakujeme.

sobota 6.7. Vyrážíme proti proudu Innu. Scuol štreku po obhlídce děsivě vyhlížející kaskády „Prallwand“ pod železným mostem definitivně zavrhneme a jedeme až nad ves Cinuos-Chel, kde končí krajinově i vodácky zajímavej S-chanf Schlucht. Netrápíme se hledáním cesty k vysedačce, což je chyba, protože bysme si možná líp všimli mostíku a hlavně jezu s velkým válcem pod ním. Vyjedeme rovnou k nasedačce uvnitř otevřenýho vojenskýho objektu s pohodlným nástupem na vodu. Pádlujeme Šnek, Mára, Tom za průtoku 38m3 (30m3 HW). Voda není úplně kalná jako všude jinde, ale trochu nazelenalá. Za zatáčkou je koryto zatarasený slepencovýma blokama a do úzkejch škvír není z vody vidět. Do toho najednou Šnek plave, nějakej šutr mu vyrazil pádlo, a mizí mezi skalama. Průšvih! Mára hlásí ze břehu, že se dá vlevo projet. Tom honí šnekovu loď. Šnek je už na břehu a loď s pádlem mizí v dalším balvaništi. Tom ji chytne asi po 1km ve vracáku a dotlačí ke břehu. Časem připluje i Mára a hlásí, že Šnek postupuje po břehu a jde mu naproti. Šnek má v lodi náhradní pádlo a tak plujeme dál členitejma peřejema. Průtok a tah vody je sice podstatně menší než na Sánně, ale pořád na naše poměry velká voda, za polovičního průtoku by to musela být úplná paráda. U nádhernýho kempu se proud zvolní. Šnekovi se zdá, že tam vidí Moniku, ale je to omyl a Šnek se trochu za námi opozdí. Za kempem přijde další série peřejí, pořádná sjezdovka a za ní nečekaně už vysedací mostík s jezem. Tom s Márou dají dobrou lajnu do levýho vracáku nad mostem, zastavit nad peřejí se stejně už moc nedá.  Šnek se ale dostává moc vpravo do rozhraní, zvrhne a nedaří se mu zvednout, jde z lodi a plave přímo do nejtužšího místa válce jezu.  Hnusnej moment, ale naštěstí ho to propasíruje spodem ven. O kus dál se vytáhne na strom nad hladinou a doručkuje ke břehu. Jdeme z lodí a všichni honíme šnekovu zelenou Mambu. Ta fofruje řekou velkým obloukem přímo do těžko přístupnýho pětkovýho Brail Schluchtu mezi skály. Rychle balíme a autem sjíždíme pod šlucht. NIc, zpovídáme rybáře, vodáky, nic. Šnek s Mončou jdou pátrat proti proudu do šluchtu, Mára s Tomem pádlujou po proudu postupně přes Zernetz, Susch, Lavin až do Giarsunu – nikde nic. Pod Zernétzem se připojuje na vodu i Michal. Průtok řeky sílí každým potokem o desítky kubíků a řeka u Suschu už zas pěkně valí. Michal má potíže manévrovat, zaplave, udrží ale materiál a dotáhne ke břehu. Dál pokračujeme ve dvou. Parádní plavbu končíme u mostu pod Giarsunem, kde už ani nestíháme koukat po lodi a jsme rádi, že jdeme ven na 110m3. (80m3 HW). Vyneseme lodě do vsi, za deště nás vyzvedne posádka VW. Ještě se stavíme u hráze elektrárny dole pod Scuolem, ale voda valí přepadem a loď by se nezachytila.  Nocujeme zase nad Scuolem, tentokrát bez ohně a v dešti pod plachtou.

neděle 7.6. Ráno zase krásně, sjíždíme k elektrárně, Tom s Márou na vodu, po lodi ani památky. Pádlujeme do Martiny za mnohem větší vody než předevčírem asi kolem 150m3, průtok ovlivňuje elektrárna. Máme co dělat vyhnout obrovským přepadajícím vlnám.  

V poledne vyrážíme na cestu zpět do Jihlavy a Brodu o loď a dvě pádla lehčí.

p.s. o den později teče pod Scuolem už 300m3 !

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA