Jdi na obsah Jdi na menu
 


Itálie 2011 - PASSIRIO , NOCE

9. 6. 2011

   Středa 25.5. : Sraz na půl třetí vyšel. Jještě přehození věcí u Toma do Transitu. Tady již vyčkává nažhavený Šíma a můžeme vyrazit. V Transitu Mára a Vilda, ve škodovce Míra, Tom a Šíma. Zvolená trasa je na Slavonice a dále předpokládaný krajinový střih směrem na Salcburk. Brzy za čárou přichází první varování, což je umleitung, pak ještě jednou a jsme v tom zamotaný. Úzký klikatý silničky, nám přibližují venkov v Rakousku, nikoliv Salcburg. Vymotání se je poměrně náročný, hlavně časově. Nicméně podaří se a můžeme ve Freistadu zakoupit dálniční známky a konečně valit. Přesto, že kvalitní dieslový systémy pracují, cesta nějak neutíká. Německá pasáž je vůbec nějak dlouhá. S večerem se blížíme Innsbrucku. Přes Brenner a do Itálie. Chvilku rozmýšlíme o campu, ale po zralé úvaze a chvilce hledání volíme odpočivadlo s vyhřátým asfaltem v serpentinách před Leonhardem. To již vládne noc. Nad ránem nás drze otravuje déšť, zpočátku mírný, následně přechází ve větší intenzitu. Většinou vydržíme pod plachtou. Nepříjemný budíček nám předloží neurvalá pražská sekce, když z radosti že nás odhalila spustí klaksony. Je po spaní. Začíná realita dalšího dne.

it_pas_2.jpg

 

Čtvrtek 26.5. : Eli a Jackye nás tímto brutálně vytáhnou ze spacáku a s rozšklebeným výrazem se nám snaží vnutit svou verzi humoru. Teď by to chtělo alespoň v klidu posnídat. To se děje. Koukáme do údolí, kde se čeří Passirio a jen těžko odhadujeme, jak to asi bude vypadat v řečišti. Pozdější realita je rozporuplná. Řeka poměrně široká, již na startu ji charkterizují prahy, přičemž hned ten první působí dosti odpudivě. Řeka je široká a kamenitá, rychle tekoucí ve spádu, z vody nepřehledná a cesta se musí stále hledat. Vilda to celkem zavčas vzdává, je to silnější. Kousek za místem rozhodnutí je další kaskáda zakončená vyšším prahem a zde si jasně uvědomujeme, že bude lepší skoky prohlížet. To taky děláme a několik jich přenášíme. Některé skoky dovedou i podržet, o tom se přesvědčuje Míra a taky Mára, ten si prověří nabytou dovednost v eskymo. Občas míjíme zbytek výpravy, Šíma, Eli a Vilda jsou tentokrát v roli dopravců. Sjížděný úsek Passiria z St. Leonhard, má to být celkem 14 km dlouhý, s cílem v Saltaus. Když se nám to začíná zdát dlouhý, máme zrovna v cestě jez. Při prohlídce se vydrápeme na cyklostezku a tady zjišťujeme, že podle ukazatele jsme přejeli Saltaus o 4,5km. Co teď. Snaha Jackyeho, přemluvit cyklisty v důchodovém věku, kteří zrovna zevlujou na křižovatce vychází naprázdno. No nic, Mára to veme podél vody zpět bosej, nebo v neoprenkách, hlavně poklusem. Když si odložíme vodácký prádýlko a začneme lelkovat, tak se náhle po cyklostezce od Merána objeví Transit. Chlapci ve vozidlech měli orientační cvičení, Vilda si prohlédl lázeňské Meráno a když se posléze šťastně našli, volili prozíravě cestu proti vodě a jaká to náhoda, všichni zbloudilí bloudili tak trochu jedním směrem. Ještě je třeba stáhnout Máru, který ve snaze vysvobodit nás, byl posledním zatoulaným. Vše dobře dopadne a po zaslouženém obědě se můžeme přesunout k Noce. Překonáme další pass a vítá nás údolí Val di Sole. V něm se proplétá řeka Noce, což je hlavním cílem akce. Celkem snadno nalézáme agrokemp nad vesnicí Mezzanou. Reference se nemílili a v campu si rychle vybíráme příslušnou terasu jako parking a další jako stanový tábor. Velmi pěkný je i výhled na protilehlý masiv. Z Passiria jsme nějaký upádlovaný a tak není ani chuť dneska ještě něco podnikat. Je potřeba rychle vychladit kvasnicovýho Ježka.     

Zajímavý výrok dne : Jel jsem Pasirrio jako přizdisráč.

it_pas_3.jpg

Pátek 27.5. : Přes chmurnou předpověď je dosud počasí dobrý. Vyjíždíme do obce Cusiano. Přímo na raftařském nástupu si připravíme colorada a logistická skupina provede rošádu s autama. Dnešní etapa Cusiano, slalomka Mezzana, base raftařů Wave extrém sport. Zpočátku mírné, později se to vylepší v několika příjemných peřejích ostré ledovcové vody. Když se tak pohupujeme na vlnkách Noce, ještě v napřímeném řečišti přicházejí první kapky. Těch se dneska již nezbavíme a bude to hustší. Slalomovou trať si prohlédneme, nejen ze zvědavosti. Zakončení je celkem bouřlivé, těžký válec plynule přechází do vln s obtížností ww3+ až ww4- v souvislé kaskádě. Ještě kontrolujeme jedno místo níže, asi 2km , informace říkají, že to táhne na skálu s válci právě u ní, ale jde to objet. Na základně raftařů scháníme informace pro spodek a jsme celkem razantně upozorněni místními na nevhodnost splouvat řeku na našich lehkých plavidlech při současném stavu vody.  Déšť se stále drží, intenzita kolísá a s tím i odhodlání něco podnikat. Přístřešek pro vaření v campu je v permanenci. S postupujícím odpolednem se konečně rozhoupeme a přesouváme se opět na horní úsek do Cusiano. Řeka změnila barvu, je kalná a vody evidentně přibylo. Má tah a běží jako splašená. U mostu v obci konečně nalézáme i vodočet, vzhledem k pulsující vodě se náš odhad blíží hodnotě ke 100, přičemž oproti ránu jsme asi o 15-20 výše. V peřejích to celkově zhutnělo. Slalomová trať se jeví výživně a tak dáváme závěr slalomu pečlivě vpravo, rozumně, vlny které následují jsou hodně pěkný. Na raft báze jsme opravdu rychle. Déšť, který nás dneska osvěžuje je vytrvalý. Chladný večer pod přístřeškem, který jsme rozšířili plachtou, zpočátku v kolektivním duchu, později řeší každý individuálně. Skalní se přesunuli do prádelny i se sudem plzeňského, když déšť již dosahoval vodorovné úrovně.

 

it_noce_1.jpg


 

Sobota 28.5. : Ráno je po dešti. Bílá výšková linie ukazuje, kde včera sněžilo. Je to moc pěkný pohled. Počasí se vybralo. Jedeme zjistit vodočet. Je tam asi 85. Dneska začneme u silničního mostu, běžného nástupního místa raftařů. Cílem je Bozzana. Zpočátku se řeka mírně rozbíhá, postupně nabere na zajímavosti a v několika místech je hodně pestrá. Asi v půlce kde se řeka zalomí do leva a v levém rameni se přiblíží k vysokému mostu a pod mostem se zase jízdou kopíruje pravý břeh začíná poměrně dlouhý a ve značném spádu výživný úsek. Ve druhé půlce je ještě několik podobných míst, ale dosahují  podobných parametrů, ale nejsou tak dlouhé. Zajímavá je i závěrečná peřej nad koncovým mostem. Celej cirkus, tedy rafty nahoru a osoby dovnitř, nakládáme do Tranzitu a jedeme nahoru to zopakovat. Druhá jízda je vždycky snažší, víme do čeho jdeme a co můžeme očekávat. Místa obzvlášť pikantní i vyhledáváme. Nádhera. Po načerpání sil oprašujeme lodě a jdeme na pozdněodpolední jízdu na horním úseku ke slalomu. Trochu se oklepeme z počátečního ostychu a pak to je velice příjemný. Na prvním prověřovacím místě, jakemsi přírodním jezu, si Mára střihne další profesionálně provedený eskymo. Následuje úsek, ve kterém řeka při zúžení a mezi kameny nabízí zajímavou pasáž. Pak již plynule dojíždíme nad slalom. Vykonáme prohlídku. Zvážíme síli a dle chuti volíme ukončení. Ještě vyjíždíme nad camp, několik serpentin a od pěkně posazené vesničky s kostelíkem se nám otevírá pohled do údolí. Obejdem místní kapličku a s trochou zklamání, neboť ráz obce je narušen modernější upravou, se vracíme na základnu. Jindra má dneska odjezdový večer a ostatní se drží taky trochu zpátky.

 

it_noce_3.jpg


 

Neděle 28.5. : Od ráno všechno probíhá odjezdově. Zabalit, zaplatit, nic tady nezapomenout. Chceme ještě sjet spodní úsek a to s jedním raftem a otočit to. Časově to vychází dobře. Voda zase trochu opadla, asi 5-10 cm, vyčistila se. Má to menší tah, ale je to pestřejší. Cestu máme zmáklou a tak si vody Noce můžeme vychutnat. V poledne jsme dole obě party. Ještě nutná káva a svačinka. Pražská sekce nás hodně narychlo opouští a prchá jako by šlo o život, přičemž potěšení zabalit raft nám samozřejmně nechává. Managerské způsoby.  Zpáteční cestu do Jihlavy, těch příjemných 750km, si bezezbytku vychutnáváme. Naprosto bezva akce.

Míra

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

reakce

(Mára Doležal, 16. 6. 2011 21:36)

Ahoj klucí,

vychutnal jsem si a připomněl bezvadnou akci, znovu perfektně plánovanou a s dobrou partou prožitou.Hodně sil a úsměvů do dalších akcí s poděkováním za článek přeje Mára

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA