Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ježci na Lipně 2012

11. 9. 2012

 

Úterý 28.8.: V čase pozdně odpoledním vyjíždí první ježci, Míra a Vorel, směrem na Vyšší Brod. Panuje parádní letní počasí a cesta nám pěkně ubíhá. V recepci monstrózního kempu pod vyrovnávačkou jsme ještě za světla a snadno domlouváme předjednanou chatku č.3. Ještě stíháme chvíli posedět v bufíku na terase a ochutnat Kozla v plastu s gulášovou. V čase již nočním doráží Tom a tak si ještě posedíme u červeného.
 

2.jpg

Středa 29.8.: Sraz pod hrází klapl a objevují se zde další účastníci, Jirka, Jakcey a Mára. Raft s posádkou jede od zhora a taky zde nastupují Tom a Mára. Ti jsou jako kyblíkáři v samostatné skupině a pohybují se v prostoru až do Loučovic. Jak se později dozvídáme, tak měl Mára eskymo prověrku přímo v kaskádě pod Loučovicemi. Raft bude dneska fungovat jako Safety boat, tedy průvodcovská loď pro účastníky ME přes Čerťáky. Program se lehce zpožďuje, ale nakonec vyjíždíme třikrát. Někteří zahraniční účastníci jsou tratí zaskočeni. Je to pro ně asi dost nepřehledný a hlavně těžko zapamatovatelný. Taky umění jednotlivých posádek je hodně rozdílný. Pro nás je to stále zajímavý a jsme rádi, že to můžeme jezdit. Navíc využíváme servis mistrovství, takže raft nám vozí nahoru nad Loučovice a i oběd je zabezpečený. Cíl je posunutý až na vzdutí přehrady ve Vyšším Brodě. Šetří se vodou a odhad je na 18 m³.  Na Lipně se průtok měří odhadem, čili pohledem z okna elektrárny na příslušný kamen a dle jeho zatopením pak určují kubíky. Večer se vydáváme na zahájení do prostoru Mariny. Raut je kvalitní, zahájení trochu nepřehledný. Průvod Marinou chudší. Ohňostroj nádherný, bezvadně propracovaný s gradací. Pivo zdarma. Večer se povedl.
 
Čtvrtek 30.8.: Dneska je náš program stále raftařský. S tím, že plasťáky jezdí také. Když to chceme sjet od přehrady tak musíme vstávat celkem brzo a valit nahoru na osmou pod hráz. To stíháme a zkoušíme si i vracáky. Dobrý. Bohužel další sjetí nám není povoleno a začínají se ozývat nepříjemné hlasy z řad pracovních čet a pomocníku, že bychom měli dělat i něco jiného než si jezdit. To je v příkrém rozporu s tím co jsme avizovali a tvrdili dopředu, že naše pomoc začíná a končí výhradně na vodě. Jsme z toho mírně řečeno rozmrzelí, ale nejsme ochotni nic na našem postoji měnit. I z těchto důvodů se přesouváme dolu a jezdíme z Loučovic přes Čerťáky. Bilance – 4 sjetí s prostřídáním. Jirka končí a mi jdeme večer do Vyšáku navštívit restaurant. Nacházíme celkem příjemné prostředí v centru na předzahrádce. Na obloze je vidět, že se naplňuje předpověď počasí a blíží se obávaná fronta.
 
Pátek 31.8.: Celou noc prší a bude to tak celý den. Současně s tím se i ochlazuje. Volíme variantu ježdění z Loučovic. Chceme to prostřídat a protože se objevil i Šíma je mírný přebytek levých pádlerů, Míra, Mára, Jackey a Šíma, vpravo to je přesně, Vorel a Tom. Přes počátečním mírném odporu praváků proti počtu jízd, se podaří s prokombinováním leváků ve čtyřech jízdách přes Čerťáky uspokojit všechny jezdce a odpoledne ještě nastoupit na „Prokopa“ na kyblíku. Je to o pěti jezdcích ve čtyřech dolu s alternujícím řidičem. To se daří a jsme s programem na vodě pro dnešek u konce. Přesto, že teplota vzduchu výrazně poklesla, voda v korytě je teplá a ježdění na vodě není nepříjemné. Zklamáním je že, nám nevychází podvečerní kombajn ve sprše. Sežralo to peníze a ani kapka vody. Ovládací zařízení sprch v kempu to má již za sebou. Zdejší kemp předvádí co je to vodácký byznys, přičemž investice do zázemí pokulhávají. Vyrovnané stohy lodí ukazují kolik asi mohou půjčovny poslat vodáků do koryta. Pak se nelze divit frontám u sjíždění jezů na Vltavě. Vzhledem k tomu, že je skoro po vodácké sezóně je obsazenost kempu malá, nápor začal v nočních hodinách právě dnes, při návratu z restaurace se nestačíme divit kolik stanů vyrostlo v tomto deštivém večeru v našem okolí. A přitom předpověď počasí je dost zlá. V dalším dni se to zase rychle uvolňuje. Večer ještě slibujeme s Vorlem Jindřichovi službičku, že pro nedělní sjezd podpoříme bezpečnost závodu přítomností pod „Škvírou“ .
 
Sobota 1.9.: Současná naše sestava vylučuje raftování. Stále prší a ve spojení s chladem nám trochu dochází vodácký apetit. Dneska jsou na pořadu ME slalomy a to jsme chtěli vidět. Navíc ze závodů mistrovství jsme toho dosud moc neviděli. Je to jasná volba. Bohužel trať slalomu je postavená dost lehce. Brejle pod mostem jsou jako retardér při splouvání. Atmosféra je s mistrovstvím světa z roku 2003 je nesrovnatelně chudičká. Vodáků do peřejí je ale zase víc než vloni. Kde se to v nich bere, ta odvaha a sebevědomí s jakým se vrhají do peřejí Vltavy. Sledujeme průběh jak R4 tak i R6. Během dne nás opouštějí Šíma a Jackey. Naše posádky odvádějí slušnou práci. V přestávce stíháme na „Železňáku“ sjezdaře. Je to smutný pohled na prořídlé startovní pole. Něco odsáli raftaři, navíc nejlepší mladí jsou na juniorském ME na Soče v Solkanu. Přesto je to neutěšený pohled ne sjezdovou kanoistiku. Špička je velice kvalitní, ale chybí tomu křoví. Pokračování raftů nepřináší nic převratného, v podstatě naši dominují. Je to zajímavé vidět a vzhledem k tomu, že další šance asi víckrát nepřijde je dobré toho využít. Po slalomech nastává chvíle pro rozhodnutí co dál. Přesto, že počasí stále nepřeje, volíme mokrou alternativu. Jdeme zase do mokrého vodáckého a dáváme dvě jízdy na Prokopa. Je mírně víc vody. Ta stále teče tak si lodě ještě vynášíme nahoru a jedeme i trať slalomu. Podvečerní šero s velkou vlhkostí všeho nás posílá do chatky. Tady si na chvilku utvoříme oddychovou atmosféru na verandičce, přičemž tomu předcházela příjemná sprška v hlavní budově. Mrzí nás jen fakt, že jsme zde všemi tak opuštěni. Již v průběhu jara se tato akce připravovala a setkala se s poměrně slušným ohlasem. Zájem o Čerťáky byl. Bohužel s postupujícím časem dochází k ochlazení zájmu a ve finále se to celkově rozpadlo. Jaké jsou příčiny jen těžko říct, ale stav kdy si hrajeme jen o ty svoje zájmy není zrovna dobrý. Takto to často probíhá a je to do jisté míry ponaučením. Z pohledu dlouhodobějšího se to stává pravidlem a je otázkou, zda se může ještě připravit v této sestavě nějaká větší akce. Večer pak strávíme na vyhlášení na Marině. Vyhlášení je celkově velmi podařená záležitost. Některé výpravy se umějí opravdově těšit z místa na bedně. Následující promítání je na můj vkus moc umělecké a nevystihuje dění na slalomu. Krátké střihy, často spíše okolí než voda, moc náhledů mezi závodníky, málo ukázek vlastního raftování. S postupem času se zdá, že nepříjemnosti minulých dní jsou pryč. Přesto dávám se Standou Hájkem řeč a objasňuji náš postoj i jistou míru zklamání z nepochopení druhých.
 

28.jpg

Neděle 2.9.2012.: Potřebujeme před odjezdem vyklidit chatičku, navázat lodě a všechno sbalit a naložit. Současně i příjemně posnídat a vyrazit na ½ 9 pod hráz přehrady. Počasí se mírně mění k lepšímu, ale opravdu jen mírně. Pro dnešní sjezdový program máme stanovenou funkci. Jindra, bezpečnostní ředitel, nás spojil s Petrem Panenkou a Kubou Proksem. Takto osazený raft pojede pod „Škvíru“ a bude nápomocen při zajišťování bezpečnosti. Jedeme od slalomu dolu ke garážím, a je to nádherná voda. Teče 25 m³ . Vlny, válce, Železňák“, „Prokop“ . Pěkný. U garáží dostáváme instrukce a jedeme dolu. Od začátku to není nic moc jízda a trochu bloudíme, asi nikdo pořádně neví co chce druhý. Loučovice ještě dobrý, „Vrata“ bezva, první peřej dobrý, ale následný střižení zatáčky je moc ostrý a do peřeje padáme šikmo. Tam se to trochu zabaluje a mi tomu dáváme šanci. První ježčí plavba v Čerťákách je na světě. Naštěstí následuje lehčí pasáž a za pomoci kajakářů to dostrkáme do stromů napravo. Nalezeme a jedeme do „Škvíry“. Ta je zvládnutá, ale závěrečné natočení doleva chybí a ani nájezd není optimální. Usadíme se pod ní a čekáme na závody ve sjezdu R6. Ze spoda máme celkem přehled o průjezdu jednotlivých posádek. Když skončí R6 tak splouváme dolu do cíle. „Schody“ jedeme pod třetí kamen, ale nedostáváme se dost blízko třetího kamene a chytáme lehce za šutry uprostřed. Naštěstí raft do skoků srovnáme a další průjezd natlačíme doprava. Tohle teda nebylo zrovna ideální. Další cesta vede různým přeskakováním kamenů a je jasné, že každý to vidíme jinak. Z cíle nás vyvezou na horu pod hráz a protože je málo lidí přidělují nám ještě funkci vymetacího raftu. Je úžasný jak rychle se mohou šířit zprávy. Než vyjedeme nahoru tak echo o plovoucích ježcích v Čerťákách již všichni vědí a častují nás velmi vtipnými poznámkami. Nastupujeme na další jízdu, teď od hráze. Kulisu nám dělají dva kajakáři, kteří si zrovna skočili přepad. Teď si dáváme větší pozor, a protože se mírně oteplilo, můžeme si to i více vychutnat. Vylepšený průtok je na rafty fakt parádní a vodácky je to bezvadný. Na Loučovicích se potkáváme se surfujícím kajakářem ve válci a ve snaze nesestřelit ho se dostáváme do pravého vracáku na kámen. Sešoupnem to a jedeme dál. Na „Vratech“ nabereme obrovsky vody a to pokračuje i dál. V místě rozplavby si to raději pojistíme a do „Škvíry“ zopakujeme chyby z minula. Následkem je mírně ohnuté Petrovo pádlo o kámen. Závod R4 pozorujeme opět zespoda. Po závodě následuje jízda dolu a opakujeme chybu na „Schodech“, tzn. že jsme zase daleko od kamene. Ve chvíli kdy potřebujeme raft srovnat do skoku tak Kubovy praskne pádlo. Rveme to s Vorlem doprava a přes nějakej ten kamínek se tam dohrabeme. Předávám pádlo do zadu a od této chvíle jen držím stabilitu. Petr navíc s prohnutím pádlem neměl taky moc možnost raft na „Schodech“ řídit, takže je jasný, že to bylo celkem zajímavý, vždyť dáváme schody se dvěma zdravími pádly. Přes všechny problémy Čerťáky sjíždíme.
   To je taky konec našeho účinkování pod Lipnem v roce 2012. Dnešní produkce nás ujistila v tom, že brát náhradní pádlo do Čerťáků má smysl a že jisté principy, tak často omílané je třeba dodržet. Současně si uvědomuji, jak je fajn když všichni vědí kam je třeba jet a jak se toho dosáhne. Bohužel byli jsme zde s Vorlem tak trochu ponecháni osudu. Taky náš optimismus o soudržnost tohoto kolektivu dostal trhlinu. Odměnou nám tak bylo sjetí si této části Vltavy za vody, která se nemusí již opakovat. Těch 7 kubíků navíc je fakt znát.
Ještě dostat auto dolu, sbalit věci, raft a hurá směrem na Jihlavu. Tady jsme asi v 19 hod.
A kdo byl vlastně přitomen :  Míra, Vorel, Tom, Jirka, Jackey, Mára, Šíma.
zapsal, prožil i  v ježčím dresu zaplaval Míra
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář