Jdi na obsah Jdi na menu
 


Lieser a Soča 2012

6. 6. 2012

 

23.5. středa :    Plánovaný odjezd je zvládnut včas. Se třemi loděmi na střeše a třemi pádlisty ( Mára, Vilda a Míra ) uvnitř si to Focus valí směrem na Rakousko. Záměrem je dorazit dneska ke Spittalu na Lieser. Před tím se ještě ve Freistadtu spojit s Jackeym a Tomem. V poklidu a rutinérsky nás Mára dopraví do místa setkání takřka na minutu přesně. Další pokračování je i nadále bez komplikací, až na déšť, který se spustí s postupující cestou. Camp z minulých let nenacházíme, ale zamířili jsme do luxusnějšího. Vzhledem k tomu, že je již mírně pokročilá hodina, působí spící camp s opuštěnýma verandama zaparkovaných karavanů velice lákavě a v trvalém dešti je to ideální řešení.

p5240151a.jpg

24.5. čtvrtek : S ranním rozbřeskem ale raději zavelíme k ústupu, stan na verandě karavanu se nejeví příliš ideálně a místní správce by nemusel mít pochopení.  Časné ráno pak posnídáme přímo u řeky a v klidu vyčkáváme příjezdu Šími a Eliho. Tahle skupina vyrazila opravdu časně a po deváté ranní se u Lieseru setkáváme. Yukonisti ale první jízdu vypouštějí. Vody se zdá mírně víc než posledně. Řeka pěkně běží a místy se ve zúženích pěkně roztančí. Jedno takové veselé místo přivodilo Vildovi nepříjemnost rozplavby. Bohužel zdejší břidlicový břeh a rychlá voda způsobily při vytahování napitého singla, že si Vilda rozřízl dlaň a další pokračování v jízdě je nevhodné. Před Spittalem si ještě prohlídneme vstup do závěrečné kaskády, která je celkem výživná a velmi zábavná. Celý sjížděný úsek nám zabere asi dvě hodiny a protože chceme jízdu zopakovat nastává přesun nahoru. Opakování je jednoduší. Několik kaskád poskytne prostor k hraní si s vodou i k individuálnímu vyžití, či zdokonalení vlastní techniky. To je vždy potřeba, neboť jistý pocit jistoty je nutné na vodě stále udržovat. Ztrácí se lehce a rychle. Závěrečná peřej je opět kouzelná. Následuje přesun směrem na Slovinsko k Bovci. Cílem je slovinská vodácká perla Soča. Bereme to přes Itálii a průsmykem do Slovinska. Míjíme pevnost a s pohledem do údolí sjedeme k řece. V Bovci dostáváme dobré informací, v korytě má být 32 kubíků. Koupíme permit a jedeme do kempu Trnovo u slalomové trati. Večer ještě dorazil Jindra, poslední člen výpravy.

p5260220.jpg

 

25.5. pátek :   Jedeme na horní úsek. Vypadá to, že vody je dostatečně. První kilometry jsou v poklidu. Pak přichází první pruba a následně i druhá. Tady se tradičně Vildovi nedaří a letos to je stejné. Plavbu od sebe dělí 5 let, ale jsou si hodně podobné. Následuje zvolnění až k soutěsce. Po prohlídce si sjedeme tohle nádherné místo. Za soutěskou je již živo, odsud to jede početnější parta vodáků. Řeka je stále krásná, ale již lehká. Míjíme kemp u Koritnice a pokračujeme ještě v plavbě.Končíme na nástupišti za mostem. Tady začíná nejlehčí, turistický úsek. Odpoledne jedeme na známé nástupní místo - Srpenice. Odsud se jezdí nejfrekventovanější úsek ke slalomové trati.Tohle je kouzelná část řeky. Máme ji sjetou několikrát, víme že na tohle máme a v té obrovské pestrosti umožňuje improvizovat a zkoušet. Když se k tomu přidá i ta kouzelná přírodní scenérie a úžasná modrost vody, přičemž prožitek nám dopřeje i příznivé počasí, tak celkový dojem je velmi pozitivní. Podvečerní jízda je pak zajímavá tím, že slunce se dostane do údolí a prosluní peřeje, které jsou nádherné, i když při bělosti skal někdy méně přehledné. S večerem se i kemp naplňuje. Pitný režim zajištěný od firem Pilsner (včera) a Ježek (dnes) je přiměřený a chutný.

p5260210.jpg

 
26.5. sobota :  Kaskáda pod slalomem je velmi obtížná a z našeho pohledu příliš riziková. Při minulé návštěvě jsme se chtěli dostat pod tento exponovaný úsek a sjet si spodní část Soči. Tenkrát jsme ale sešli po špatné cestě a po velmi dlouhé cestě nasedli hodně dole. Letos správnou cestu nalézáme a dle informací scházíme na čumendu k řece. Vzhledem k sestupu se trochu rozcházíme v názoru na jetí tohoto úseku a tak je rozhodnuto, že pro dopoledne se rozdělíme. Jindra, Eli a Šíma jedou nahoru nad Trnovo. Míra, Mára, Tom a Jackey jedou a Vilda to objede s autem dolu. Informace byli celkem přesné, ale protože jsme zde nováčci, raději si nějaké úseky prohlédneme ze břehu. Zvěsti nelhali. Údolí je nádherné a je to i celkem dobře jetelné, i když svou obtížnost to rozhodně má. Dvakrát volíme lehčí průjezd. Zážitek to ale je nesporný. V kempu se zase spojujeme do jednoho šiku a v odpoledním čase vyrážíme na nástupní místo Srpenice. Zrovna vrcholí vodácká horečka a prostor na otáčce je trochu přeplněný. Velice pestrá společnost se chystá na vodu. Není se čemu divit, je slušný stav, přesto, že voda stále klesá, slunečné a teplé počasí a hlavně víkend vrcholí. Naštěstí se později dav rozmělní a je to přijatelné. Následující repete jízda je ale bezchybná, řeka již volněji dýchá a nás nedeptá cizí společnost.

p5260211.jpg

 
27.5. neděle :  Yukonisti Eli se Šímou a Jindra se ráno balí a již bez vodáckých aktivit vyrážejí zpět. Zbytek absolvuje trasu ke slalomu, Míra a Tom ještě sklouznou slalom. Balíme, sprcha a valíme. Jedeme na Graz a podél Vídně a po více jak sedmi hodinách jsme v Jihlavě. V roce 2007 jsme nevěděli kdy se do bíle napěněných, průzračně modrých vod místní krásky vrátíme, ale vrátit jsme se chtěli. Myslím, že stejné prožívá většina z nás znovu.
 
prožil, zapsal Míra.

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA