Jdi na obsah Jdi na menu
 


Raftaři začali na Vltavě a Ježek team byl u toho

23. 4. 2014
 

Po zimě, která nepřála lyžařům, je tady jaro, které nepřeje vodákům. Doposud jsme mrtví v činnosti. Sice na vodě se mohlo začít nezvykle brzy, ale zatím jen na voleji . Každý trénink je asi nejvhodnější nějak završit, třeba závodem.

    Takže když padlo rozhodnutí, že Kamenice nebude a místo toho se jede Vltava z Vyšáku, nebylo možné váhat. Vzhledem k tomu, že došlo k posunu v lokalitě i v délce, původně to byla Jizera na jeden den, jsou problémy v sestavě. Ale jen mírné.

      Jako každý rok se začátkem sezóny je nejdříve nutné zjistit, v jakém rozpoložení se nacházejí možní adepti pro posádku. Zase jsme o rok moudřejší. Tím pádem i zkušenejch tady máme zase víc, ale jen o tom ta voda asi není.

    Do další sezóny je podle reakce jednotlivců celkem chuť  a to je dobrý.

 

Takže jakej byl ten vstup do šestnáctý ježkovský sezóny.

 

 

   Sobota 19.4.:    Vlivem zmíněných okolností vykrystalizovala velmi silná a ambiciózní sestava. Je chladné ránu, já a Šíma nabíráme Vildu a v mlžném oparu vyrážíme směrem na Vyšší Brod. Vorel to má s podporou Zuzky a jede sólo. Závody jsou v poledne, tak se pohodlně ubytujeme na známé chatce č.1 a jako správný závoďáci jdeme na tréninkovku. Příjezdovej pohled do údolí Vltavy moc optimismu nenaléval. Při jízdě pak zjišťujeme, že voda je sice mizerná, asi 10kubíků, ale výrazné mělčiny nejsou, všude je hloubka  na pádlování. Na Herbertově se na šufle trefujeme a sklouzneme se v pohodě.

Přesto, že letošní suché jaro vodákům absolutně nepřeje, podařilo se zajistit důstojné podmínky pro odjetí prvních dvou sjezdů z  kalendáře Českého poháru. Je skutečností, že vodní terén je zde spíše turistického charakteru a romantické údolí Vltavy zdaleka nenaplňuje představy pro závod raftařů. Přesto většina účastníků přijala tuto možnost poměřit síly kladně.

 Na trati z Vyššího Brodu do Herbertova tak rozhodovala spíše fyzická připravenost. Příjemným zpestřením tratě jsou dva sjízdné jezy. Velikonoční počasí je s postupem času příznivější. Tragický nedostatku vody na všech řekách České republiky, donutil Svaz vodáků využít této možnosti a zařadil sem všechny kvalifikační závody, ve všech věkových skupinách. Závodilo se tak od veteránu až po nejmladší kategorie juniorů. Doba pro mírně nadlepšený průtok byl časově omezená a jednotlivé starty tak musely následovat velmi rychle za sebou, prakticky po hodině. Při délce 25 minut na každý sjezd, tak nezbývá moc času na přesun a krátkou přestávku mezi starty.

  Předpoklad, neušťavit se hned prvním startem jsme lehce nesplnili. MBéčka od začátku sjíždíme a to je příliš silný magnet. Velmi dobrý výsledek, 7.místo. V následné mistrovství ČR vet.R4 to nedokážeme zopakovat. Jedeme jako volavky první a to není ono. Je to 3.místo mezi veterány. Bezprostředně po závodu, když vylézám z raftu tak mi vypoví poslušnost přebrnělá noha a já se propadnu, ztrácím rovnováhu a následuje pád zpět do koryta. V místě dopadu je obrovský balvan. Trefuji se přímo hlavou na něj. Naštěstí mám na hlavě ještě helmu a kevlarový skelet prokáže velmi dobré vlastnosti. Výstelka mezi hlavou a helmou mi sice odře čelo a následky mohli být daleko horší. Kořen nosu mám hodně citlivý a krk taky dostal svoje. Ta setrvačnost, těch 85 kilogramů se muselo někde vybít. Bylo to obrovské štěstí.

_mg_0217.jpg

 

Neděle 20.4. : Pěkné ráno nás vítá. Je poměrně teplo a v kempu nádherný klid. Start je stanoven na dobu předpolední. Ve slabé chvilce jsme s Vorlem přislíbili účast na R6, to doplní opakující se program ze soboty. V nabitém programu je to třetí start. Interval je hodinový a takže to bude asi výživné. Trochu vlekoucí se dopoledne rozproudí start R4.

Po ČP, kde sjezd proběhne podle stejného scénáře, akorát MB nestáhneme tolik a je to 8. místo. Sice pokles o jedno, ale dobrý. Bez prostojů nahoru a teď jsou na řadě rakváci. Opakovačka. Nikoho před sebou zase nemáme. Na prvním jezu akorát zmatená děvčata na kánoi, která našim zoufalým výkřikům evidentně nerozumí. Pořadí je jako v sobotu.

 

_mg_0429.jpg

 

A ještě jednou nahoru a teď dostrkat tu žlutou příšeru pulsar z Vyšáku na Herbertov. Po podezřelých řečích o jízdě na pohodu, se dostáváme pod tlak závoděníchtivých WWS. Jízda je samozřejmě delší než na Coloradu a všechny vjemy jsou přebyty pocitem zmaru když odporem vody, proti pohybu vpřed překonáváme jen velmi stěží. Posunout toto plavidlo korytem řeky si žádá celých chlapů a vypnuté psychiky. Mírnou náplastí bylo, že grupa před námi je na tom ještě hůř. Ty za námi, TR Prostějov, jsem neviděl a to je asi úspěch.Druzí ze třech – dobrý.

   Ještě na závěr doplnění, že značně upádlovanou posádku tvořili po oba závodní dny Petr Tomek, Miroslav Krechler, Vilém Doležal a Robert Šimánek.

 

rafty_vltava-139-a.jpg

 sepsal a přežil Míra.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA