Jdi na obsah Jdi na menu
 


Skvělá Tanvaldská Kamenice

19. 4. 2011

Sobota 16.4. :  V brzkém ranním času vyrážíme směr Plavy. Cílem je Kamenice. S dost naloženým focusem, raft a čtyři závodníci s příslušenstvím, Mára,Tom, Vorel a Míra, valíme na devátou do místa startu, což je levý břeh a louka neznámého dobrodince. Jackey je již na místě v Plavech a silně na nás gestikuluje a navádí k parkingu. Vzhledem k tomu, že pořadí startu je překlopené a závod začínají "rakváči", je řidič pro první jízdu Mára. S desátou to vypuklo. Konkurence je zase tvrdší. Přesto, že Kamenice je hodně vojetá, jsou mezi náma jedinci, kteří nemají úplně jasno. Nevadí, cestou je čas si o stopě pokecat. Nějaká ta chybička se přesto vloudila. Největší asi na esíčku pod "Soutěskou". Trochu si sedneme na placák vlevo, ale gravitace a naše hmotnost nás vrací zpět do závodu. Jsme dole v cíli. Dojem z jízdy je mírně mlhavý. Moc času není, tak nelelkujeme a valíme nahoru. Objížděcí trasy tady jsou úzký a klikatý. Krajina skvostná s výhledem na Jizerky. Stíháme dobře. Do akce nastupuje Mára. Jdeme znovu do boje, zdá se nám, že to lépe klouže, ale zase se to hodně roztáčí, stále doprava. A zase ty chybičky. Nezdají se býti rozhodující, ale v cíli jsme tří ve vteřině, takže i drobnosti mohou být podstatný. Jsme desátý. Ve veteránech bereme bronzovou placku. Takže dobrý. A zase nahoru , tentokrát jedeme až do Jesenného. Na levém vzadu se Mára s Jackeym prohazují. Celá Kamenice je fakt pěkná záležitost.

  Teď mají prostor sjezdaři a my jsme rádi, že se trochu prohřejeme. Poslední runda je zase dlouhá, Plavy Jesenný. To už je pozdní odpoledne a mírně upádlovaný směřujeme na spaní do Tanvaldu. Ubytování je dobrý, ale správce je mírně mimo kondici, evidentně měl včera těžký den a protáhl ho do soboty. Po krátké peripetii bydlíme. Po večeři ještě probíráme trať a rozbor je hodně detailní. Zajímavostí je, že ve stejné hospodě opět potkáváme partu dobrodruhů okolo Toma Kučery,která sem přijala poraftovat. Později se v hospodě objevují i Hájosovci s Jindrou, takže hned domluvíme i objíždění s autem.

Neděle 17.4. : Pro dopravu je nutný celkem brzo vypadnout z ubytovny. Ještě stíháme rozjet fukar a Mára už upaluje do Návarova . Čekání na start si krátíme pohledem na život na řece, přičemž odborník na vodácký život a všeobecně uznávaná kapacita v oboru, Petr Panenka, se k nám přidává a velmi erudovaně objasňuje  přítomným ježkům co je to „maňásek“, jak vypadá estetický pohyb na tekoucí vodě a která  disciplína to splňuje. Já nemám slov. Bylo to naprosto přesné. Vlastní závod se pak vyvíjí podle předpokladů a trať jedeme jen s minimální chybou, celkem přesně a svižně. Tahle jízda se povedla. Výsledkově to sice není velký posun, ale pocitově ano. Jsme devátý. Po závodě jedem ještě jednou, celý. Euforii si trochu utlumíme dutohlavostí celé posádky, neboť vtipně uklizená pumpa v koruně stromu, nějak zůstala na startu. Celý vodácký víkend zakončíme pozorováním sjezdařů na Tobogánu. Povedlo se.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA