Jdi na obsah Jdi na menu
 


Starší ježek na Vasaloppet 2013

9. 3. 2013
   Po létech odhodlávání jsem dospěl k názoru, že letos již dostatečně nazrála doba a není nadále možné tuto záležitost odkládat. Rozum jasně velel, pakliže chceš tento lauf absolvovat s určitou úrovní tak nelze již otálet. Celou sezonu jsem sitímto směrem i nasměroval. Samozřejmě že velkou pozornost jsem věnoval prvnímu vrcholu a tím je „Jizerka“. Další blok byl ale rozhodující. Možná nebylo šťastné zařazení „Šumaváku“ týden před, ale je to tradice a jak jsem zjistil později, nebyl jsem jediný kdo to takhle zvolil. Volba jet letos na Vasák sice padla již v září, ale kdo zná domluvu s Petrem Brecíkem, tak ví, že nic není jisté. A taky dlouho nebylo.
 
Středa 27.2. : Přes nesrozumitelnou a chaotickou konverzaci s PBKsport jsem se konečně domluvil, na nástupním místě u ÖMV na dálnici a tím i začala strastiplná pouť na sever. Směr Praha, Ústí. Různé komplikace,např. moc pasažérů na jedno auto, bagáž letců apod. se postupně vyřešil a s posledním plechem Pilsner jsme se vydali směrem na Rostock. Trajekt do Trelleborgu je sedmihodinový a probíhá přes noc. Je možný si ustlat na koberci, nebo zaujmout nějakou polohu v celkem pohodlném křesle. Tohle jsem zvolil, ale volba to nebyla šťastná.
Čtvrtek 28.2. : V Trelleborgu jsem značně rozlámanej. Následující putování na sever prožívám ve stavu malátnosti. Celkem překvapení je, že sníh jaksi není a v množství, které by se dalo považovat za použitelné na lyžování, je po hodně kilometrech. V oblasti Mory se začíná zvedat tep, jsme v epicentru dění. To jsme ale již 27 hodin na cestě. Chatka, nebo spíše srub nás vítá a je to celkem komfortní. Jsme v Orse. Z cesty jsem totálně na dně a nemyslím na nic jiného než klid a kávu, popřípadě něco k snědku.

sam_6219.jpg

Pátek 1.3. : Krásný slunečný den, kazí to jen velmi silný vítr. Jedeme na prezentaci a dořešení startů. V Moře ještě není příliš dusno a můžeme si pořešit startovní vlny. Z jazykového debaklu mne zachraňuje kolega a čas z Jizerky mne pasuje do 3 vlny. Velmi dobré. Ještě prohlédnout co se nabízí a co se případně dává zdarma a pak vykličkovat z Mory a už jdeme do stopy. Přesněji vyjíždíme na 18km nad cíl pod Hökberg. Nazouváme ski a lehce výletním tempem se sklouzneme do Mory. Stopy jsou po větru plné jehličí a nepořádku, místy prakticky nepoužitelné, je nad nulou, v lesních partiích je stopa zmrzlá, na slunci teče. Mám tam fialový klister a jde to. Terén je nenáročný, ale bez mázy je to nemyslitelné. Cestou si na občerstvení zkouším borůvkovou a jsem nadšen. Zrovna probíhají nějaké doplňkové závody, ale klidně nás občerství taky, ordinuji si nášup. Krajina je kouzelná, velká část dojezdu je osvětlená, což zatím nepotřebujeme. V Moře je 6°C, takže severské jaro. Cílový koridor je veden po hlavní ulici. No tohle je teda pouť. Městečko tím žije. Folklór made in Swerige. Večer na srubu se velmi vyvedl. Bořík vytáhl nějaké vínko a na stole se náhle objevila i třetinka slivovice a calvadosu. Bylo to fajn.
 
sam_6187.jpg
 
Sobota 2.3. : Ve srubu spolunocležníků se dnes na lyže nejde. Já ale chci využít slunečného počasí a vyjíždím směrem na Hökberg Po chvilce hledání jsmena stejném místě jako včera. Stopy jsou převorány a je to lepší. Jedu s Tomem Kotrbatým st. a ml. Jak jsme si ujasnili, tak Tom st. je roky aktivní vodák z Pardubické líhně sjezdařů. Severská krajina mne okouzlila a je to maximálně pohodový. Naprosto volným tempem se posouváme k Moře. Zkoušíme klister a zase borůvkovou. V Moře musíme ještě sehnat prognózu počasí na zítřek. S tím i související doporučenou mázu od Swixu. Všechno se daří a můžeme zbytek dne věnovat přípravě lyží. Šťastně se protlačím na kopyto a po parafínech vytlačím strojkem i strukturu.Pak zažehluji fialový klister Fast Rode. Překrytí má zajistit Extra a navrch VR45. Vše v několika vrstvách. Večerku je třeba přizpůsobit vstávání, ale usnout není snadné.
 
p3030450.jpg
 
Neděle 3.3. : Vstávání v půl čtvrté. Všechno zabalit, něco sníst a už se jede na start do obce Berga. Zde se startuje od roku 1962, kdy počet startujících obrovsky narostl do dnešních rozměrů.Tady jsme po šesté a nastupuje řada úkonů, naprosto nezbytných. Když nacházím vstup do vlny, více jak hodinu před startem, je mi jasné, že všichni tady již sou. Prostor 3VL je takřka naplněn. Chybu ve stravovacím režimu, nemám patřičnou sváču, řeším poklusem k autu a honem zase zpět. Teď ještě všechny ty podpůrné prostředky, tyčinky a gely a jsem připraven. Jak jsem si namazal poznávám až po výstřelu.
 
facebook_567.jpg
 
Závod začíná prudkým stoupáním na pověstný Backen (Kopec), sjezdovku si vyťapáme bez zastávky a už se to rozjíždí. Všichni jedou rychlejc. Propadám se. Nahoře je čistej prašan a mně prolejzá klister. Jedu mimo stopu a soupaž. Snažím se neztratit moc. První časové kontrole je ve Småganu, další v Mångsbodarna,jsem v první čtvrtině trati. Jako občerstvení se podává legendární teplá blåbärssoppa (borůvková polévka). Protlak z lesních plodů – nejen borůvek, ale také malin, šípků apod. – je místní specialitou a borůvková polévka a housky se staly neodmyslitelnou součástí závodu. Buchtu si nedávám, borůvkovou ředím jonťákem. Třetí kontrolu je v Risbergu, přičemž trasa stále probíhá mírně zvlněnou krajinou. Pak přišel důležitý psychologický moment Vasova běhu – kontrola v Evertsbergu. Máme za sebou již polovinu trati, ale i před sebou, výsledkově jsem nejvíc dole, pořadí asi 3220, ale jako bych se rozjížděl. Pokračuje se dál romantickou krajinou do páté kontrolní stanice Oxberg.Předjíždím a vše se mění k lepšímu. Za Hökbergem trasu znám a jsem v závěrečné křeči. Míjím Eldris a stále předjíždím. Závěr a jdu dotoho. Konečně brána a slavný nápis "Ve stopách otců za budoucí vítězství", jsem v cíli, v centru památného, historického města Mory. Stačilo to na 2989. místo,celkově na 3074.místo, za 6:05,33 hod., ztráta +02:14:45. V kategorii H60 jsem na 43.místě, ztráta +01:33:29. Jsem totálně našrot, ale převládá pocit spokojenosti že jsem to dal. Čas považuji za slušný. Dojem, že Vasák je jízda z kopce je milný, hodně jsem sice jel soupaže, ale bez mázy bych to nedal. Náročnost je samozřejmě v délce. Prostě těch 90 km se musí ujet.
Organizačně je Vasův běh dokonale zajištěn. Ihned po doběhnutí se uloží lyže, doprava přesune závodníky k vyzvednutí pytle s osobními věcmi a suchým oblečením, který  jsme odevzdali do sběrných kontejnerů nebo prostě nechali u plotu na startu. Dále teplá sprcha a večeře. Zpět pro lyže a proces je ukončen.
Trochu se ztrácím při hledání auta ale nakonec trávím chvilky odpočinku v odbavovací hale kde čekám na signál k nástupu do auta. Odjezd stíhají všichni a z Mory vyjíždíme v 19,45hod. Cílový prostor je osvětlen a stále ještě dojíždí borci do cíle. Následuje noční cesta na Trelleborg, aneb 800 km Švédskem. Trajekt lodí do Sassnitz a zase auto. Dalších devět hodin. Konečně jsem na ÖMV u Jihlavy. Tak takhle jsem si prožil svůj první Vasák !!!
 
Ježek Míra
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA