Jdi na obsah Jdi na menu
 


Veltrusy 2011 – Sprinty , Mistr.ČR veteránů, ČP sprint

6. 7. 2011

 Sobota  25.6. :  Pro nás trochu neznámá trať, se sjezďákem poprvé a Vilda je tady absolutně poprvé. Předpověď počasí je velmi chmurná. Trénink je umožněn před závodem. Z navigace u kanálu nám horní pohled po příjezdu říká, že to nebude jen tak zadarmo. Jsme celkem překvapeni. Kanál je po úpravě a vypadá hodně jako Trója. Okolí je ale příjemnější. Nastupujeme na první tréninkovou jízdu a bohužel neodhadujeme jednu vlnu, kde je průjezd možný po stranách, v žádném případě uprostřed. My se tam trefujeme a následuje prda na špici i zadek. Pracně přilepené kormidlo urazíme. Ve druhé jízdě se tomu chceme vyhnout, ale nevychází to a tak si to zopakujeme. Tentokrát zadek již rozbijeme. To ale zjistíme později, až na startu vlastního závodu, když nám voda zaplavuje nohy.  Jdu si zkusit taky singla. Vím, že to nebude jednoduchý, ale je to boj o přežití. Musel to být divácký zážitek. Sbírám odvahu a jdu to zkusit znova. Již to není taková trága, ale bída to je pořád. Tyto pokusy udělám celkem čtyři. Naštěstí je čas pro tréninkové divadélko ukončen, začíná se závodit. Cílem je jet pokud možno popředu, nevyžrat všechny díry a vynechat tu prokletou prostřední díru. Na C1 volím tzv. pravou stopu a po boji se živle, když se zdá že živel má velmi často navrch, to šťastně dohrkám dolu. Na deblu jedeme levou stopu a splouváme to celkem bez větších problémů, sice mírně kličkující s nějakým tím bekendem a často tam kde to není úplně to pravý, ale líbilo se nám to. Druhé jízdy jsou hodně podobné těm prvním. Vždy před dalším pokusem musíme nemocnou záď volepit páskou .Moc to nepomáhá, ale pokusy děláme poctivě. Účast veteránských posádek je velmi skromná. Je to trochu daný terénem, vždyť i v tréninku leckdo zaplaval, ale taky tím, že sjezd jezdí čím dál méně lidí, takže i méně veteránů. Šťastně jsme dnešek překonali a je nutné myslet na noc. Vzhledem k tomu, že předpovědi ohledně počasí se naplnili,a na kanálu byla zima, foukalo a občas se přidal i déšť jedeme se vyspat do Prahy k Mirce. Navíc celý večer provázely bujaré oslavy i se všemi doprovodnými znaky, přičemž prostor pro campování je velmi skromný. Z toho vychází, že kdo u toho nebyl ten se vyspal.

Neděle 25.6. :  Počasí se ještě zhoršuje, přehánky jsou častější. Tohle není začátek léta, ale hutný podzim. Jdu na trénink singlů. Kdybych tušil co mne čeká, tak bych tam vůbec nelezl. Zase se pokouším to splout, ale moc to nejde a tak vymetu pěkný vlny a pak přijde velká chyba, přičemž tam jdu přes ruku ale nemůže se protočit pod lodí, je tam hrozný mělko a tak se nedostanu vůbec s dlem na druhou stranu. Musím ven. Pak ještě závěrečné vlny, s nohama napřed, pádlo i loď mám stále v držení. Teď jen poslední manévr, někde se zachytit a vylejt. Jenže nic, pořád hloubka pořád hloubka, břehy pěkně strmě vydlážděný. Přihlížejícímu deblu, Herman s Chloubou, se zželelo koupajícího se starce, který míří nezadržitelně korytem směrem na Mělník a přispěchali s pomocí. Přetáhli mne na druhou stranu a tam pak konečně nacházím pevné dno a s ním i ztracenou jistotu.Tohle bylo potřeba, facka která mne vysvobozuje. Ze startu na C1 se omlouvám. Závod C2 pak s Vildou absolvujeme podobně jako v sobotu, ale pečlivě se vyhýbáme proklatý díře. Bohužel se ve stopě nalevo neudržíme a povětšinou vymeteme následný vlny. Přesto čas vylepšujeme a jízdy nás, nebo alespoň mne, baví. Byla to celkem lekce. Debl je sice mírně poničený, ale jsme rádi, že jsme to dali. Když se díváme na souboje sjezdařů s místním kanálem, tak je hned jasný, že sice máme špičkový borce, ale moc jich teda není. Celkově i počet startujících je hodně skromný a to ještě singly s debly hodně alternují. Sjezd na divoké vodě je opravdu malým sportem. Osobně mne překvapila děvčata a to jak na K1, počtem startujících, tak i těch několik na C1, zase výkonem. Kanoistické kategorie jsou ale rozhodně tím zajímavějším. Obrovským divadlem je závod singlířů. Nejen tím co dokážou na vodě vyčarovat za kousky, ale i tím jak to ladně, rychle a přesně dávají na těch nevyzpytatelných a neuříditelných vyklápěčkách. A opravdu vím o čem mluvím.
Míra Krechler, přímý účastník závodů
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

gratulace

(Mára, 8. 7. 2011 18:02)

Singlíři, deblkánoisté,

posílám gratulaci

Nejmladší ježek

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA