Jdi na obsah Jdi na menu
 


Rakousko - doplněno

5. 5. 2010

V termínu 27.-30.5.2010 se chystáme na rakouské řeky.

Účastnící: z Jihlavy Míra, Mára, Tom, Gábi, z Prahy Jacky, Jindřich

středa odjezd nejlip uz ve 4h odpoledne 330km na Koppentraun 5h jízdy do Bad Aussee (camp) např. Familie Wilpernig, Grundlseerstraße 21,, A - 8990 Bad Aussee

čtvrtek ráno sjezd Kopentraun
nádraží Bád Ausse-hospoda Koppenrast         8km     III-IV za velké vody až V
ted tam byla nízká voda, ale prudce o víkendu vylatela až na velkou vodu

f253k.gif
 

 

 

 

 

 

 

přejezd na Inn 370km 4h do kempu Sur En (osoba 6.5 CHf, stan 8.5, TAX 2.5), sraz cca ve 3 hodiny.
Odpoledne na rozpadlovani pri dostaku vody "Martina strecke" rovnou z kempu.

Úseky na švýcarském Innu:

nejlepší info
http://www.outdoor-engadin.ch/index.php?id=407

 

S-chanf Schlucht
Znám -nádherná divočina!, býva málo vody
i za 3 m3 se dá, ideálně aspoň 10m3

5 km

    Wildwasser-Grad III

Brail Schlucht
Neznám, málo vody asi moc těžký, krajina super

5 km   Wildwasser-Grad IV Wildwasser-Grad V

Zernetz-Strecke
Znám, pěkný, napřed málo vody, pak dobrý, lehký

12.7 km   Wildwasser-Grad I Wildwasser-Grad II 

Susch - Giarsun
Znám, pěkný, vodnatější, ne moc těžký,
na konci 400m vynáška lodí

5.8 km   Wildwasser-Grad II Wildwasser-Grad III 

Giarsun Schlucht
Neznám, asi ale moc hezký, divoká příroda, 
težší voda, navazuje na předchozí úsek,
stálo by zato zkusit a vyhnout se vynášce.

5 km   Wildwasser-Grad III Wildwasser-Grad IV
Ardezer Schlucht
Neznám zablokovanej nářez nad naše možnosti
4 km   Wildwasser-Grad IV Wildwasser-Grad V

Scouler Strecke
Znám jen z auta, moc hezký, těžší, už hodně vodnatý,
mohl by být vodácky nejlepší úsek

8 km   Wildwasser-Grad II Wildwasser-Grad III Wildwasser-Grad IV

Martina Strecke                               11 km             Wildwasser-Grad II
Znám, málo vody, jinak celkem hezký, dobrý na čtvrteční
rozpádlování pro všechny

Finstermunster Schlucht               9 km             Wildwasser-Grad IIIWildwasser-Grad IV-VI
Velká voda, určitě > 50m3 těžší místa, jedno nesjízdné !

Dál před Landekem jsou ještě další dva cca 10km úseky
velké těžké vody 

 


 

A jak to doopravdy bylo?         dle organizátora akce Toma

Ve středu jsme vyrazili o půl 5 a v 10 už potmě dorazili na opuštěné strašidelné tábořiště u starýho mlýna na břehu Halstadskýho jezera, nyní asi potapěčské základny. Nikde nikdo jen světýlka podél cesty k jezeru. Na promáčené trávě postavíme stany a načneme 3l flašu rumu, abysme vyladili správné dávkování na grogy pro příští dny. 

Ve čtvrtek i když se snažíme vyjet brzy, tak to před 9 nestihnem. Zaplatíme zakrslé ženštině v recepci a mizíme na Koppentraun. Vody spousta, objedeme vrchem katarakty, takže vůbec nevíme co nás čeká, tedy víme za velké vody WW 4-5. U nádraží Bad Ischlu na prvním místě kde se silnice zase dostane k vodě se nalodíme. Voda je krásná čistá a chvátá přes pár skoků s dobrejma trénikovejma vlnama doneznáma. Ve složení Míra, Mára Tom vyrazíme, Gábi autem dolů k hospodě Kopenrastu, kde se silnice zase přidá k řece a je tam i vodočet 145cm = limit pro velkou vodu. Nejdřív to jen tak plyne k jezu se strašidelným válcem, který se dá snadno obskákat po dřevěné šlajsně vlevo. Pak se začnou objevovat balvany s vracáky a pěkně to teče až k první trochu esíčkové kaskádě. Po prohlídce ji dáváme celkem snadno, Mára pro jistotu po břehu. Ale ejhle, hned za rohem další průser, větší a hlavně delší. Šplháme po stráních jak kamzíci abysme dohlídli na konec. Po počátečním nepřehledném balvaništi jsou tam už jen vlny. Bez váhání do toho najedeme a snažíme se ustát a vydržet až do těch vln, z kterých se klubou mimochodem pěkný jámy. Máme to za sebou a i další km jsou moc pěkný s velkejma vlnama sem tam nějaká díra. Mineme jeskyni ze které se valí vodopád bílé vody a už jsme u mostu. Nejen Mára je rád, že to dobře dopadlo.
Původní rozvrh jsme notně přetáhli a tak už celkem v klidu přejíždíme s občasnou zastávkou a blouděním přes celý Rakousko na Landeck a tam podél Innu do švýcarského Engadinu. V 7 se tam potkáme s Jindřichem a Jackym, kteří se povozili na Innu u kempu Sur En a nyní okupují nejkrásnější srub v okolí. Na sluníčku relaxujeme a večer dost mohutně grogujeme.

V pátek se trochu pospí a pak hurá na vodu přímo z kempu. Je to tzv. Martina strecke cca 10km WW II. Vody není moc, ale krajina je pěkná a počasí nám přeje.  Odpoledne prozkoumáme úsek nad táborem, tzv. Scuol Strecke , 8km WW II-IV. Tam je vody víc, tak akorát a pěkně peřeje se třema kaskádama až ke IV. Dvě jsou hned na začátku, poslední až před koncem nad krátkým olejem přehrady Pradella. Až na jednoho jackyho eskymáka v pohodě. Gábi dělá řidičku. Máme toho dost a tak někteří kajakáři ještě odpadlují od přehrady do tábora a je tak akorát čas na pořádný žrádlo a zbytek rumu. Večer trávíme pod tarpem před Jackyho - Jindrovým camperem. Prší.

Sobota začíná krásným ránem. Vyrážíme prozkoumat horní úseky nad Scuolem. Nejhořejší zajímavý úsek - soutěska S-chanf Schlucht nemá vodu, protoží ji odvádí další malá přehrada někam do tunelů. Škoda. Voda postupně natýká do prázdnýho řečiště z přítoků a tak pod Zernezem, kde se řeka po zklidnění začíná zase rozbíhat nasedáme. Pádlujeme část Zernez štreky WW I-II a pak Susch štreku WW II-III skrz pěkná městečka Susch s kamenými věžemi a Lavin s dřevěným mostem. Celkem asi 10km. Inn teče čím dál víc z kopce a mohutní. U mostku pod Giarsundem končíme před divokým úsekem WW IV. Vynášečka do kopce do vesnice se svatbou. Nažereme se jim na louce. Odpoledne se vrátíme na Scuol štreku a v kompletní sestavě ji zopakujeme i s Gábinou na yukonu. Sluníčko, modrá voda, prostě paráda. Na další pokus už nejsou síly, tak akorát dopádlovat do tábora. Večer zase leje. Návšteva Scuolu, minerálka.

Neděle dává deštivým ránem záminku pražské sekci k předčasnému odjezdu bez smočení pádla v řece. Jihlavská sekce ještě zvládne naposled Scuol štreku za poněkud větší vody. V poledne vyjíždíme k domovu. Jízda pěkně ubíhá a po 7 a půl hodině jsme v Jihlavě.

p5290064sel.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 
 
 
ALPSKÉ ŘEKY -  2010                 dle účastníka akce
Středa 26.5. : Odjezd se vydařil takřka přesně. Jedeme na Slavonice, kde máme i prvního scuka. Jedeme po dvou Míra a Mára, Tom a Gábi. Dáme si zde poslední automatový a hrr směrem na Salcburk. Vše probíhá v pohodě. U jezera Hallstattersee zkoušíme již potmě první camp který je po ruce. Trochu tajemný místo, celkem pustý a ponurý. Jako narychlo opuštěný. Zacampujem a pod plachtou narychlo uvaříme, následuje několik zkušebních gročků.

p5270014.jpg

Čtvrtek 27.5. : O tajemnosti zdejšího místa není pochyb při při odjezdu. Ohlídá si nás velké psisko a liliputánská recepční. V zatuchlé a temné recepci se dohadujeme, dle rekvizit, že se jedná o potápěčské centrum. Rádi to tu opouštíme. Podél jezera na Bad Aussee. Na Traun.  Odhad ze břehu říká, že vody je dost ! Jedeme na kyblíkách, Mára,Tom a Míra. Zpočátku jen rychlé, později, když překodrcáme dřevěné stupně na odpudivém jezu i pěkně kudrnaté. Je to slušný, peřeje občas střídá poklid. Podle zadání máme před sebou první složitější úsek. A je tady. Pěkně dolu, pak napravo a toho se držet. Vlevo trochu masakr. Takže pohlídat nájezd a jde to dobře. Druhý následuje vzápětí. Prohlížíme to, je zde složitější začátek, pak dlouhá peřej plná dír a zabalujících vln. Neošiditelný. Nájezd se nám nedaří, pak se s tím porvem. Pěkná voda ještě pokračuje, ve své vodnatosti je to pořád dost náročný. Pak se to uklidní a mi jsme dole u mostu. Výsledkem je vymačkaný, ale spokojený vodák. Celkem silný zážitek. Razíme dál, neboť pražská sekce je již na místě. Cesta nějak neubíhá. Trochu kufrování u Innsbrucku, je jasný, že dneska už nic. Do campu Sur En dojíždíme s večerem. Jindra a Jackye si lebedí před krásným srubem. Přidáváme se k nim a protože rum z třílitrové flašky rychle mizí je jasné, že myšlenky byly hluboké. Ve srubu spí jen silné povahy, „Smrkoň a Chrchloň“ si naštěstí postavili stan.

p5270018.jpg

Pátek 28.5. : Pěkné ráno. Ještě poslední chvilky ve srubu. Přemístíme se, manažeři do karavanu. Hned na něm zbudujeme přístřešek. Na vodu nasedáme hned pod mostem u campu. Úsek pro dopoledne je k celnici, přehrada nám moc vody nedala. Je to lehké, občas se koryto zúží a poházené šutry vytvoří zajímavější partii. Údolí nabízí z vody krásné pohledy, kostelíky, dřevěné mosty, vše rámující kopce, má to kouzlo. Po polední pauze jedeme nahoru, chceme jet úsek přes Scuol. Řeka se často dotýká silnice a z auta usuzujeme, že voda je dobrá. Hned pro začátek tady máme lahůdkovou kaskádu. Nájezd mezi kameny a sešup vpravo zakončený vlnou. Řeka je celkem vodnatá a peřeje i v relativně klidnějších místech jsou pěkné. Má to spád. Další těžší místo je v zatáčce, průjezd si žádá tlačit to doleva, vpravo to končí slušnou dírou. Jackye a Mára to hrnou přímo do ní. Máme tady první eskymo na druhý pokus. Následující kilometry jsou stále pestré. Zaujme průjezd historickými lázněmi s opuštěnou kolonádou. Tím se dostáváme k poslední kaskádě, před kterou dáváme opět čučku. Tak tohle je pěkný. Trochu nečitelný nájezd podél určujícího kamene, pak to tlačit napravo, vlevo máme skalní stěnu a od ní se odrážející dvojici slušných zabalených, ale odtékajících válců, vše zakončeno několika vlnami a jsme dole. Dojezd je na krátké vzdutí přehrady. Tak tohle byla velmi slušná lahůdka.

p5280034.jpg

Sobota 29.5. : Pro dnešní den bylo strategicky stanoveno sjetí horního úseku přes soutěsku. Bohužel vodu zase spolykala menší přehrada a pro sjetí to není dostačující. Sjíždíme tedy níže. Bude to asi 10 km v krásné krajině podél městečka Suchs. Vodu to zase nabralo a postupně se to vylepšuje. O polední pauze pozorujeme místní jak chystají svatbu a postupně se na ní slízají vyšňořeni do svátečního. Odpoledne pak sjíždíme včerejší úsek u Scuolu, již to známe, je méně vody a tak to jde dobře. Greenhornská sekce kajaků pod dohledem Toma dojíždí ještě od přehrady do campu po vodě.

 

 p5290061.jpg

Neděle 30.5. : Vzhledem ke zpáteční cestě chceme provést poslední jízdu co nejdříve. Potřetí jet Scuol štreku. Plán je mírně nabourán, vytrvale od včerejšího večera prší. Pražská sekce má tímto rozhodnuto. Opouští údolí Innu a camp Sur En. Přes nepřízeň počasí se vydáváme nahoru. Je chladno, teploměr ukazuje 7°C, voda bude mít rozhodně méně. Za stálého deštíku se nasoukáme do vodáckého, prohřejem neoprén a jdeme na to. Voda se vyhoupla nahoru. Hned na první kaskádě si tam šupne Míra eskymo. Má to dneska sílu. Na druhé máme jasno, tohle je pěkná tečka za letošní kyblíkárnou. Zavíráme to v sestavě jak jsme to ve čtvrtek načali. Balíme. Cesta zpět probíhá překvapivě hladce. Je vedená ve čtvrtečních stopách ale tentokrát bez kufrování. V Jihlavě jsme po osmé hodině.  

Míra

p5280045a.jpg

 

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Švýcarsko očima "postaršího" začátečníka

(Marek Doležal, 1. 6. 2010 21:38)

Tome, děkuji Ti za průlet tak krásným vodáckým a kulturním zážitkem z Engadinu. Z pohledu nejslapšího tabulkového padlera naší skupiny to hodnotím jako velice povedenou akci, která mě osobně posunula ve vodáckým sportu, v mnohých případech prověřila psychiku. V neposlední řadě jsem se dostal a ochutnal další kus překrásné země. Věřím, že se k tomu vrátíme s odstupem času a znovu si zážitky připomeneme.

Dík všem za fajn akci Mára

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA