Bosna 2019, IRF EUROPEAN CHAMPIONSCHIP R6
Bosna 2019, 30.6.-7.7.2019 IRF EUROPEAN CHAMPIONSCHIP R6
Neděle 30.6. : Do dějiště ME se přesouváme individuálně. Vorel a Jirka po své ose, Pavel a Boča s Čoromoro a Míra a Šíma, s hlavním nákladem, jedou Renaultem. Z Jihlavy vyráží v 7,30 hod. Směr je Slovensko. Tranzit se u Hodonína spojí s Jirkou a jedeme společně dál na Maďarsko, Chorvatsko a Bosnu. Po 12-ti hodinách a 835 km jsme v Jajce. Na recepci si prosadíme ubytování v bungalovu již od neděle, tedy o den dřív. To je již večer. Vorel nás již očekává v kempu.
Pondělí 1.7. : Přesouváme se z Jajce pod spodní přehradu na Vrbasu. Je to hodinový přesun na peřej Bijeli buk. Nafoukáme raft, máme sebou náš Pulsar, pojedeme ve čtyřech. Je nádherné počasí. Anička, Jirkova dcera, nám zajišťuje přesun auta a focení. Údolí řeky Vrbas je je famózní kaňon. Část údolí je zatopena dvěma přehradami a silnice se v mnohých tunelech zařezává do hodně sevřeného a klikatícího kaňonu. Je to hezký, ale pocit sráží hromadící se plasty na hladinách lagun. Vrbas se sjíždí od peřeje Bijeli buk. Řeka je hodně vodnatá, ale až na několik stupňů to jen valí dolu. V Krupé se údolí otevře a voda se rozlije a zpomalí. Tak to je snad na 10 km. Až další část kaňonu Tijesno se zase rozeběhne a je to vodácky velmi pěkné. Není zde obtížné místo, ale v mnohých peřejích ubíhá Vrbas svižně až do raftařského střediska Karanovac. Právě zde se pojede slalom a mnohé branky naznačují jaký asi bude. Zkoušíme se tomu přizpůsobit, ale dneska je hodně vody a je těžké něco vytvořit. Jezdíme hlavně přejezdy. Jak prozíravé. Dvě hodiny a máme první seznámení s vodou za sebou. Večer trávíme na verandě s pivem Kozlíček a u grilu. Pozdně večer dorazil i zbytek posádky.
Úterý 2.7. : Jsme komplet a zase jedeme tím sevřeným údolím. Tak to bude až do neděle. S tréninkem začínáme zase na Bijelim buku. Dáme 3x sprint a jedeme dolu. Pohodový Ježko-Čoromorový sjezd do Krupe. Je to parádní, počasí stále přeje. V Krupe se doplníme do závodní sestavy a pokračujeme. Na slalomu ještě trénink navíc. Slalom stále moc nejde, zvykáme si. Byla to celodenní akce.
Středa 3.7. : Dnes je trénink organizovaný pořadatelem. Na raftech RobFin 425, ve slušivém modročerném provedení se seznamujeme s trasou sjezdového závodu. V kaňonu Tijesno je povolený trénink slalomu, čehož využíváme. Ještě si přejedeme na Bijeli buk a dáváme na našem Pulsaru další 4 jízdy sprintu. V podstatě hoblujeme pravou stopu. RobFin je jiný než Pulsar. Má menší válce, takže jsme blíž vodě, zdá se mírně širší a stabilnější. Má víc úchytů pro nohy. Celkově nám víc sedí.
Čtvrtek 4.7. : Na programu je oficiální trénink sprintu. Obnáší to dvě hodiny a 6 jízd na Bijelim buku. Stále se držíme pravé stopy. Jsou různé pohledy na průjezd peřejí. Levá stopa se zdá v nájezdu snazší, ale závěr je přes zabalovanou odvážející vlnu. Pravá stopa má složitější nájezd, ale výjezd, je při dobrém zvládnutí průjezdu čistší a rychlejší. Je odtrénováno a je to rozdaný. Náladu zpestřuje večerní nokturno v podání Honzy a Aničky. Škoda, že s tím tak otáleli a nadělili to až poslední večer a ještě dost dlouho.
Pátek 5.7. : První ostrý závodní den Mistrovství. Brzký odjezd z Jajce. Poslední prohlídka a jde se na to. Stopu celkem držíme, ale je tu mírná chybka na odjezdu. Celkově dobrý. Jsme druzí za CZE1 – TR Masters. Do pavouka dostáváme GBR2. Britové od startu ztrácí, první proti dáváme dobře a do druhé, pravé máme hodně najeto. Bohužel přichází obrovská chyba, náš kontakt s člunem GBR2. To nás obrovsky snáší a je to v pr…. . Stačilo počkat, nebo být více bezohledný. Prohráváme. Do boje o třetí místo jdeme na neoblíbené Rusko. Vyhráváme start, ale ruská mašina se drží a pokouší nás dostat v protivodce, první ustojíme, ale ve druhé je lepší zadní pozice a je tu druhá prohra. Kontaktní souboje nejsou naše parketa. Víme, že to co jsme udělali v rozjížďce s GBR2 bylo naivní, školácké. Ale tento styl my nemáme v sobě. Je z toho brambora, 4.místo a hluboký pocit zklamání. Víme, že vodácky jsme lepší, ale bohužel. Večer nás čeká příjemná a chutná večeře a vyhlášení. Na H2H je třeba rychle zapomenou. Půjde to ?
Sobota 6.7. : Mistrovství pokračuje slalomem. Slalom je naše nejsilnější disciplína. Máme velká očekávání. Trať se jeví jako středně obtížná, ale bude potřeba pojistit nájezdy a být přesný v úhlech k proudu. Musí se nárazově hodně zabrat a vyjet si, ale taky vystihnout okamžik pro řízení raftu. První jízda je podařená. Ctíme nájezdy i sílu proudu. Jsme koncentrovaný na závod. Až na protivodnou branku 13, kterou podjíždíme, jedeme slušně. Čistá jízda je dobrý základ. V kategorii Masters sice vedeme, ale je jasný, že to nemusí stačit. Plně se soustředíme i na druhou jízdu. V brance č.3 trochu urychlíme přejezd a hned komplikace a šťouch. Pak to je dobrý až do 12 branky. Máme sice krásný nájezd do protivodné 13, ale dáváme druhý šťouch na brance 12. Přesto to stačí. Čas je lepší o 10 sec. Ale máme i 10 trestných bodů. Obě jízdy byly vítězné. Navíc další čistou jízdu bez šťouchu zapisují jen RUS1, v kategorii Open Man. Tohle je i parádní náplast na zbabrané H2H a současně i velké zadostiučinění. Večer si v raft centru náležitě vychutnáváme vyhlášení. Večerní cesta do Jajce probíhá za mohutného halekání.
Neděle 7.7. : Závěr mistrovství obstarává nejobávanější disciplína, sjezd Krupa – Karanovac. Start je před polednem. Jajce a bungalow musíme opustit již komplet nabalený. Moc vozidel nám komplikuje situaci. Jirka po nepřesné domluvě s Aničkou nemá potřebné vybavení pro jízdu. Vodácké věci si popůjčujeme a nakonec i BIP, z již odjetého sjezdu OM. Je to sice do poslední chvíle trochu nervozní, ale projde to. Start je hromadný. Rafty jsou nad startovací linií a s výstřelem vyráží. Prostor startu je dostatečný. Je třeba odhadnout sílu proudu a dát pozor na postavení soupeřů. Rusy si pohlídáme, ale zlobí GBR2. CZE1 jdou do vedení. Chvilku se přetahujeme s GBR2, ale vypádlujeme si druhou pozici. Té se držíme, za námi se přetahují RUS1 a GBR2. Těm trochu cukneme. Asi v půlce se nám začínají vzdalovat naši CZE1. Je horko a nešplíchne to ani náhodou. Po nekonečném zdolávání volejů, se dostane z líné řeky k sevření Vrbasu. To jsou již karty rozdány jasně. Ještě peřeje krásného kaňonu Tijesno a v křeči udolat rovinku k raft centru v Karanovac. Necelá hodina dřiny. Jsme upádlovaný ale nejhorší se zdá být zchromlost jedné z končetin. Sezení s vytočením na takovou dobu způsobí bolestivou zchromlost. Současně i dehydratace se musí rychle dohonit a hlavně to nějak rozchodit. Dojíždíme na 2.místě, což je skoro povinnost, ale ohromně jsme se na to nadřeli. V kombinaci jsme taky druzí. Vyhlášení, hymna, focení. Odjezd v 15,00 hod. Jedeme zpátky do ČR. Ještě překonat ty nepříjemné fronty na přechodech.
V Jihlavě jsme v pondělí v 1,30 hod.
Závěr : Bylo to hodně zajímavý a současně i úspěšný výlet. Vrcholem byl nejen zisk titulu ve slalomu, ale i způsob jak se to stalo. Vysoko lze i hodnotit dobře odpracovaný sjezd. Pronásledovat nás bude zmařený závod H2H. I ve sprintu jsme hodně dotírali na TR Masters z Prostějova.
zapsal: M.K.
Náhledy fotografií ze složky Kraj