Ježek team na ME R6 v Gruzii.
Pátek 19.5. : Dnes máme odletový den do Gruzie. V Praze nakládáme Jirku a jedeme na letiště. První část skupiny letí dříve. Jsou to Jirka, Vorel a Šíma, druhá část o několik hodin déle a jsou to Míra a kapličtí Pavel a Boča. Dalším, pro tuto akci v roli trenéra je Kato. Honza Veber přiletí s Hanace. Když se naše skupina, tedy ta druhá, dostaví na letiště, je náhle ve společnosti té prvé, neboť chlapci neodletěli, Turkische aerlines odložili let, až za náš. Nakonec i náš je odložen asi o 1,5 hod. Skupina „A“ ,jde ale až po nás. Let probíha v poklidu a v Istambulu jsme asi za 2,5 hod. Zde se pak zase spojujeme v jeden celek. Následuje dlouhá noc na letišti.
Sobota 20.5. : Odlet z Istambulu je na čas a po dalších 2,5 h jsme v Tbilisi. Následuje zajímavý transfér s místním řidičem do Hostelu, který je v historické části města. Okamžitě dáváme krátký spánek a pak prohlídka města. Tbilisi je naprosto kouzelný město. Hodně rozporů, historie i moderna. Hrad, centrum, večerní staré město.
Neděle 21.5. : Ještě dospáváme lety a pak již do města. Bohužel počasí nepřeje. Přesto očumujeme další část města. Náhle dostáváme rychlý pokyn pořadatele ME a už je tu přesun do Borjomi. Po dvou hodinách jsme tam a po chvilce i v místě ubytování. Green Rose je příjemné místo a paní domácí s Mari jsou příjemné ženy. Následná večeře v hospodě je ve znamení setkání s dalšími Čechy. Později nese tato restaurace naše označení „Český dům“.
Pondělí 22.5. : Odjíždíme na slalom, což je asi 10 km nad Borjomi. Cesta vede podél řeky a tak si můžeme udělat obrázek o charakteru řeky. Je to řeka široká 20 až 40 metrů s průtokem až 200 kubíků. Ten se mění a voda den po dni klesá. Po chvilce jsme na místě slalomu. Pořadatel zde pro účely ME zhotovil lanový most a na pravém břehu postavil poměrně skromné, jednoduché zázemí pro závodníky. Pro trénink je třeba si urvat plavidlo, raft české výroby Robfin a můžete jít na vodu. Hned první jízda nám otevírá oči. Rychle tekoucí voda se valí korytem, přičemž jednotlivé branky jsou od sebe hodně vzdálené. Přejezdy proudu na naše poměry velmi dlouhé. Takže podjíždíme branky a některé i mineme. Je třeba změnit styl jízdy. Jedeme 3x slalomovou trať a má to lepšící tendenci. Ještě jeden sprint a můžeme si dát přestávku s bagetou. Odpoledne jedeme ještě 2x slalom a 2x sprint. Náš pocit se lepší, ale není to ono.
Úterý 23.5. : Dneska je trénink sjezdu. Start je asi 6,5 km nad slalomem a cíl asi 7 km pod slalomem. Organizace je velmi rozvleklá a zdá se, že pořadatel předpokládá velmi nízkou úroveň závodníků. Často se zastavuje. Držíme zadní pozice s odstupem, abychom z řeky něco měli a trochu si rozhodovali o cestě sami. Vše je třeba nastudovat při jediném sjetí. Řeka není nijak obtížná, ale mění se proud pro ideální průjezd, přičemž každé opuštění proudnice je velká ztráta. V podvečer jdeme do lázeňské čtvrti a oddáváme se i koupely ve smrduté a né příliš teplé vodě. Zrovna není moc vedro a taj v lázni zůstávají jen největší hroši. Vlastně lachtani.
Středa 24.5.: Dneska máme volný den. Výlet Akhaltsikhe a Vardzia. Je to zajímavé seznámení s historií, i náhled na okolnín krajinu. Cesta v místním taxi po místních cestách má rozhodně své kouzlo. Dva hrady a hlavně skalní město Vardzia jsou velmi zajímavé.
Čtvrtek 25.5. : Začíná ME, na úvod jsou to sprinty. Jedeme sice dobře, ale stopa není úplně nejlepší. Naštěstí to stačí na 2.místo, i když velmi těsně. Jsme spokojený, je to první placka. Druhý místo je dobrý i pro zařazení do pavouka H2H. První kolo se nás netýká, ve druhém máme proti sobě tým Latvia1. Celkem snadno je porážíme. Další kolo jdeme na Rus 1. Je třeba zabrat, ale postupujeme a ve finále máme CZ1. Z horší místa na startu se po kratičké bitvě neprosazujeme a i pokus ve střední části je málo efektivní. Takže další stříbro. Bezvadný. Podvečerní výlet ke skupině křížů nad Borjomi je příjemným zakončením dne.
Pátek 26.5. : Slalom. Máme možnost vidět jízdy juniorů. Zdá se to být snadné. Naše jízda tomu ale nenasvědčuje. Bohužel od páté branky se kupí problémy a pak přijde i mimóza na osmé brance. Vyjížděčky jsou od nás podjeté. Prostě bída. Do druhé jízdy děláme detailnější rozbor. Při jízdě pak děláme přesně co si řekneme a je tu čistá jízda. Slušně se i chytáme. Rusové, jsou ale na takové vodě jako doma a tak jsme velice rádi za další druhé místo, opět za CZ1. Po vyhlášení jedu s Jirkou, Honzou Vebrem a Katem tréninkovku od slalomu dolu do cíle sjezdu. Honza a Kato si chtějí také zapádlovat . Pohoda. Zbytek sestavy jde na exkurzi do místní elektrárny a dostávají informace od české obsluhy, která sleduje dění na vodě a je velmi družná.
Sobota 27.5. : Jede se závěrečný sjezd. Start je asi 6,5 km nad slalomem, cíl asi 7 km pod slalomem. Startuje se z vody, po pěti dle aktuálního pořadí. Ihned po výstřelu se řadíme za CZ1 a držíme se jich. Tím odjedeme RUS1 a 2. Celou trasu druhé místo držíme, přičemž ruské posádky nám to usnadní soubojem o třetí místo. Sjezd se jede více jak 42 minut. Je to hodně o držení proudnice, která se vzhledem k šířce řeky občas mění. S druhým místem jsme spokojeni, na víc rozhodně nebylo. V součtu to dává pátou stříbrnou.
Neděle 28.5. : Po mírné oslavě máme delší ráno. Část výpravy odjíždí. Naše skupina, Míra, Pavel, Boča, Kato a Cucíno se vydává na výlet do Malého Kavkazu.
sepsal Míra