Otava a Vydra ( Modrava – Antýgl ) 19.3.2017
Neděle 19.3.2017 : Celý týden nic nenasvědčovalo tomu, že se to povede. Až pátek rozhodl. Celodenní, vytrvalý déšť zvedl šumavské řeky a bylo rozhodnuto. Přesto, že předpověď na neděli hlásila déšť a chlad, nedalo se pozvánce na sjetí části Otavy a Vydry z Modravy odolat. Pozvánka na tuto jednodenní akci přišla od „Maňase“ a „Beziho“. Naší trojici doplnili Radek a Jirka, pádlaři z Ostravy a Brna. Ty se ale projeli !! Přes sympatické počasí v H.Brodu bylo jasné, že to bude hodně studený výlet. To se během cesty potvrdilo, začalo pršet. Déšť nás provázel celou neděli. Domluva byla na desátou na Čeňkárně. Místo setkání i čas klapl naprosto přesně. Vodní stav na Otavě hlásil 60 kubíků a hladinu 130 cm. Samozřejmě jsou tu i další splouvači, které to taky nalákalo. Není to masovka, ale přijeli kyblíkáři, sjezdaři a nakonec i s barakama. Ty si tu chladnou vodu asi vychutnali nejvíc. Voda má stejně jako vzduch, 4-50 C. Od prvních metrů nás provázejí velmi pěkné vlny, není tak nouze o kompletní chladnou lázeň. Přesto volím většinou průjezd proudnicí a to jsou ty nejlepší vlny. Je třeba to vychutnávat. Vracáky moc nejsou, ale jízda je to skvostná. Široká řeka je dobře čitelná a tak i poměrně snadná. Při spádu, který tady je a s tou vodou je to pohodlná jízda, lehce přes půl hodiny. Končíme v Rejštejně. Další volba je jasná, jedeme na Vydru z Modravy na Antýgl.
OTAVA , Rejštejn
Datum a čas |
Stav [cm] |
Průtok [m3s-1] |
Teplota [°C] |
---|---|---|---|
19.03.2017 11:00 |
134 |
58.7 |
4.8 |
Již cestou nahoru evidujeme změnu, na Modravě je ještě zimní atmosféra, nechybí ani zmoklý lyžaři. Ale jsou zde i vodáci, je to prostě velká lákačka. Padá déšť se sněhem a po sněhu je to i k vodě. Na soutoku je poměrně slušný nástup i s poučením, jak se chovat při splouvání, např. „nebrodit zbytečně korytem“.
Datum a čas |
Stav [cm] |
Průtok [m3s-1] |
Teplota [°C] |
---|---|---|---|
19.03.2017 15:00 |
100 |
20 |
|
Spojením potoků Modravského a Roklanského zde vzniká Vydra. Ta je dnes rovnoměrně napájena z obou potoků. Kajakáři si to hned na úvod sklouznou po sněhu přímo do koryta a naplno ochutnají chlad šumavských vod. Ta má ten klasický hnědý až medový nádech. Úvod je spíše mírný, ale dost brzy se řeka zúží a v příjemném spádu tvoří souvislý řetězec kaskád s obtížností asi WW 3. Je to přehledné a dobře se to zvládá tzv. „na oči“. Podle vodočtu je to asi 20 kubíků a zdá se že nám to hodně chutná. Stejně jako na Otavě jezdím si nejvíc proudnicí a to mívá za následek zalití vodou, což je silný impuls. Až na Rechle, odkud je napájen Vchynicko-Tetovský kanál je charakter řeky stejný. Tady mizí část vody v náhonu a tak se zdá, že jsme v obtížnosti o příčku klesly. Přesto je to neuvěřitelně krásný. Kouzlo tomu dodává i okolí, ještě v zimním hávu. Konec splouvání je nad Antýglem, výstup znatelný a bezpečný. Po krátké poradě se rozhodujeme pro opakování jízdy. Logisticky to zabezpečí Bezy a na vodě jsme tedy čtyři. Druhá jízda je pro splouvače vždycky uvolněnější. Takže se dá víc vychutnat. Asi v půlce, ani nevím jak, mi něco podrželo pádlo a já se za ním poroučím do celkem mělké a mírně tekoucí vody. Je to darda, hlava je okamžitě zmražená, trochu mi to trvá než se našteluju na EO. Eskymo v těchto podmínkách není žádná lahůdka. No, my singlíři to tak někdy máme a stává se nám to poměrně často. Takže nerozhozen a v pohodě dokončím splouvání.
Celkově to byl obrovský zážitek. Trochu jsem to cítil jako rest. Jenže pro sjetí tohoto 5km dlouhého úseku se musí sejít hodně okolností. Ty byli tentokrát na naší straně.
Jsme na Antýglu, jsou tři odpoledne a za drkotání zubů se konečně můžeme přešatit z mokrého vodáckého, do suchého civilního. Šumava nám ukazuje, že dneska je ještě poslední zimní den. Ještě najít nějakou občerstvovačku, což se jeví jako velký problém. Po několika pokusech se chytáme až v Kašperkách. V teple hospůdky pak vládne spokojenost s podniknutým výletem.
Sepsal a odpádloval Míra.